LéNoviny

Zlatej formaldehyd kolem hlavy

Rubrika co se tak semlelo

To není, že bych vás neměla ráda, tak strašně chci psát a bejt Léna. Jsem stejná, ale zabalená v celofánu, s ňákou sušenou aplikací na hrdle. Pod voknem jede Votec s kočárem, je vod sněhu, protože pod něj spad na kopci, no to jsme se nasmáli, haha (směju se s rodičema, zejtra si snad vobjednám prádlo v Quellu, ne?) a v tom kočáře je můj tlustej horkej usměvavej Max, kterýho jsem v srpnu vyřvala:"...tak už konečně vytrhněte!!!", mávám rukou na Matku:"...sundej jí ten blbej šátek"-vždycky tu mojí prožranou dvouletou Ronju nasadí do něčeho tvrdýho, hořlavýho, vypadá jak chudák malá Já v sestehovanejch věcech, co babička nestihla, protože jí vzal 6 infarkt. ... Chci bejt vtipná, ale je to tak násilný, že mě bolej ty boule nad vočima, navíc se potácím vokolo svý nohy s pocitama "dejte už mi chvíli pokoj, vy mizerný pijavice, furt řvete, něco chcete, DOST!!" a "tyvole, já mám 2 zdravý, nádherný děti, ... mám na světě všechno, díky!".

Je 2. a my si děláme s Tím Mým Vánoce, jako že jsme teď na 2 hodiny sami, samozřejmě, že chce prcat, musím ho hned praštit kuchařkou vo chlebu do hlavy, aby viděl, že konec milenky, začátek chlupatý hospodyně, navíc nejsem blázen, 2x jsme to dělali, když bylo v chlívku vítání vobčánků volem a voslem a za 9 měsíců mi křupaly rodidla pod nájezdem fialovejch hlav mejch lásek. No ale zase musím bejt milá, je dost trpělivej, naposled nastyd na ledvinách, protože byl říjen, minulej tejden brečel a líbal mi ruce, když jsem koupila prcgumy po dvanácti, ale to byla zrovna sleva.

Je to těžký, když mi furt někdo visí na koze, kouše mě do zadku, líbá vyndaným jazykem a není plnoletej. Nemám pro sebe ani minutu, jednu, to se hned něco zvrhne, spustí, pokadí, tak furt něčím vrtím, dochází mi, že mám vo 20 kilo víc a i když se tejrám, nejde to pryč, svlíknout poblitý montérky, nemám co na sebe a když jdu dělat 3 cviky na zemi:"Jee, máma hajá, či, dva jedna, hop!", vstanu a záda vod rozhamtaný konzervy s kolínkama, svlíknout, nemám co na ...

Taky mám zase problémy s hlavou, už to trvá 7 let, mám zas prášky na panickou poruchu, depresi (dětma to neni) a už se chci kurva do hajzlu uzdravit, tak jdu k ňáký ježibabě, protože jsem zatím zkusila jenom trilión věcí, takže to je málo. Ten boj mi zabírá děsnej čas, nejdřív se strašně třesu, trochu umírám a když se uzdravuju, mám mánii, jsem plná sladkejch hoven, miluju. A pak se mi zase nechce v noci spát, tak sedím, stejně je plná postel mejch lidí a hlava mi přemejšlí a pak se mi chce spát, ale musím kojit a voblíkat kalhotky. A měsíčně 70 praček. A zplesnivěly mi knihy ve sklepě. A zapsat dětem něco do deníku. A pohladit na zádech Toho Mýho. A zavolat Sajp a Mie, aby věděly, že jsem pořád stejná, asi ...

A teď jsem měla chvíli čas a propsala jsem ho :-)

hele vopatrně s těma smajlama

linkuj.cz vybrali.sme.sk

Copyright © 2003 eLKa, Všechna práva vyhrazena ®, Webdesign: Vít Dlouhý
Stránky jsou tvořeny dle kritérií XHTML 1.0 Strict, jsou CSS validní a splňují podmínky Dogma W4.

Váš prohlížeč nepodporuje HTML 4.0 a CSS, formátování je vypnuto, avšak obsah nebude nijak narušen!